Chtěla jsem si udělat radost a koupila jsem si Pilotem na zkoušku. Start, let a přistání s instruktorem. Není to na pilotní průkaz. Ale neskutečný zážitek. V práci jsem si zařídila volno. Těšila jsem se jako malé dítě. Protože nerada chodím pozdě, chtěla jsem být na letišti minimálně hodinu předem, abych se porozhlédla. Už jsem se chystala, oblečená, foťák s nabitou baterkou. Dívám se na oblohu, je trochu zataženo. Ale kdo ví, třeba je na letišti líp. Beru klíče od auta a …. Hovor z neznámého čísla. Dobrý den, je mi líto, ale vzhledem k počasí musíme váš dnešní let zrušit. Další termín je…. Díky a nashle. Hm. Člověk by se neměl předčasně těšit.
Když se to stalo podruhé, byla jsem více než zklamaná, naštvaná. Do třetice jsem si říkala, že prostě vyjedu a udělám si aspoň nějaké fotky kolem letiště. Cestou žádný telefon, vypadalo to jako dobré znamení. Našla jsem správné dveře. Taky dobrý. Slečna recepční mě zapsala. To už musí vyjít. Přišel pilot. A studená sprcha. Dneska je velká oblačnost, takže to vidím na základní instruktáž, možná si vyzkoušíme start a přistání. Zbytek jindy, až bude lepší počasí. No super.
Přeskočím instruktáž atd. Rozjíždíme se po ploše. Je to sranda. Pomocí pedálu navedu letadlo na start a hurá vzhůru. Tohle je jen začátek. Jakmile jsme se vznesli přišla ta nádhera. Vyletěli jsme nad oblaka a opravdu mi to vyrazilo dech. Mraky se rozestoupili a my jsme vypadali, jako bychom surfovali na šlehačce. A tady začal můj problém. Pilovat nebo fotit? Musím podotknout, že to byl tak nádherný pohled, že i zkušený instruktor si to začal fotit a byl opravdu nadšený. To jen pro vykreslení té nádhery. Tenhle člověk už toho nalítal opravdu mraky.
Chvíli jsem držela knipl, chvíli foťák. Vždy jedno na úkor toho druhého. Neříkám, že jsem si to neužila, ale pro příště už vím, že se musím už na zemi rozhodnout, jestli jedno nebo druhé. Co myslíte, že vyhraje? ?
